#26. výzva – Portugalsko. Rozlučka uprostřed Atlantiku

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Hektický rok. Procestoval jsem přes 40 států, uskutečnil 492 hodin sportovních aktivit, při nichž jsem zdolal 3 500 kilometrů a nastoupal bezmála 130 000 metrů. A to všechno jen kvůli tomu, aby zrealizoval 26 ultramaratonů na 26 státech na 6 světadílech během jednoho roku. Nyní stojím před svou poslední výzvou, která se uskuteční na portugalských Azorech a bude poslední tečkou za tímhle šíleným, ale krásným cirkusem… 🙂 

azory

(Pokračování textu…)

#25. výzva – USA. You break I fix

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Spousta lidí běhá proto, aby zhubla. Jiní vnímají jogging jako duševní relax. Někteří provozují běžeckou činnost za účelem poznání sebe sama. Jsou dokonce i tací, kteří se dobrovolně mordují kvůli slávě. Já osobně se této aktivitě oddávám kvůli penězům. Výměna displeje na iPhone 7 stojí totiž v České republice přes 4 000,- Kč a tady v USA vyjde na polovinu… 🙂

elvis

(Pokračování textu…)

#24. výzva – Argentina. Disneyland pro dobrodruhy

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

…a pak si všímám, jak můj zánovní telefon plachtí vzduchem a zatímco po něm bezradně máchám rukama, dopadá přímo na displej, který se tříští na desítky kousků. V první chvíli nevím, jestli mám nadávat nebo brečet. Pak si však uvědomuji, že se mi za poslední tři týdny cestování po Jižní Americe všechno podařilo podle plánu a že pokud je právě tohle je jediný škraloup na kráse, jsem schopný ho akceptovat…

fitzroy

(Pokračování textu…)

#23. výzva – Chile. Na skok v ráji

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

 Jsou 4:30 a za ranního rozbřesku balím stan a vydávám se na 110 kilometrů dlouhý výběh. Naposledy hledím na jednu ze tří slavných věží, kterými je park Torres del Paine proslaven a svižným krokem obíhám dvě lamy, které mi stojí v cestě. Netuším, co mě následující dva dny může čekat. Určitě to bude velké množství bolesti, únavy a také hladu… Jisté je jen to, že pokud zítra odpoledne doběhnu zpátky sem na místo startu, budu zase o krůček blíže rekordu, o který posledních jedenáct měsíců usiluji. Bon voyage!

uvodni

(Pokračování textu…)

#22. výzva – Bolívie. Po stopách Silnice smrti

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Silnice smrti, neboli Yungas road obsahuje srázy spadající až 600 metrů do údolí. Bolívijští řidiči nejezdí zrovna pomalu a bezpečně, což mělo za následek 200 až 300 mrtvých ročně. Během 12 měsíců zde v průměru spadlo 26 autobusů nebo nákladních aut (zhruba jedno vozidlo za 14 dní). Šance přežít pád do bezedné propasti je samozřejmě prakticky nulová, o čemž svědčí četné pomníčky a kříže po stranách silnice…

silnice_smrti

(Pokračování textu…)

#21. výzva – Peru. Na návštěvě u Indiánů

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Začíná mé velké měsíční dobrodružství. V řeči čísel strávím na cestách 26 dní, absolvuji 12 přeletů, navštívím 6 států a (s trochou štěstí) zdolám 5 ultramaratonských výzev na 2 různých kontinentech. Následující měsíc bude jedna velká šílená jízda a doufám, že vše dopadne dobře a během několika následujících týdnů dokončím svůj běžecký projekt.

machu_picchu

(Pokračování textu…)

#20. výzva – Chorvatsko. Ze zimy do jara a zase zpět

Posted on 2 komentářePosted in Výzvy

To si takhle běžíte po lesní cestě, kolem sebe máte půl metru sněhu a zničeho nic se před vámi objeví medvědí stopy. Chvíli stojíte na místě, v duchu vyhlašujete hnědý poplach a když se zase rozběhnete, neustále máte pocit, že vás „něco“ sleduje. Těžko uvěřit, že se nacházím v Chorvatsku kousek od mořského pobřeží, kde se ještě před pár týdny vyvalovalo tisíce Čechů v plavkách s lahváčem v ruce. Nikdy jsem moc na medvědy nevěřil, ale asi začnu! 😀

img_0140

(Pokračování textu…)

#18. a #19. výzva – Nepál a Spojené arabské emiráty (Dhaulagiri trek 2017)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Slyšeli jste někdy padat lavinu? Děsivý zvuk připomínající průjezd nákladního vlaku se hromově nese krajinou a přesvědčivě prezentuje svou paralyzující sílu. Je úplně jedno, že se nacházíte na bezpečném místě a celou situaci sledujete hezky zpovzdálí. Když vidíte ohromnou masu sněhu valící se ze svahu dolů, běhá člověku mráz po zádech a zatajujete se dech. V noci je situace ještě nepříjemnější. Ležíte ve stanu zabaleni v teplém spacáku a z nočního bdění vás vytrhne pocit, že na vás padá dům. Problém nastává ve chvíli, kdy se lavina (či sérak) utrhne v kopci nad vámi a vy nemáte dostatek času na situaci zareagovat. Kráčíte si například po jedné straně údolí a z protějšího úbočí se ozve rachot spojený s bílým oblakem dýmu. Nejdříve si říkáte, že je to daleko a že se nemáte čeho bát. Jenomže jakmile lavina dopadne do údolí a roztříští se o zem, rozpráší se široko daleko. Něž se s těžkými batohy stíháme schovat za některou z překážek, pociťujeme účinky tlakové vlny a během několika vteřin zažíváme bílou slepotu. Prudké ochlazení v kombinaci s nulovou viditelností a ledovou sprškou sněhových krystalků v člověku vyvolává pocit paniky. „Nezasáhl nikoho ze skupiny žádný úlomek? Jsou všichni v pořádku?“ to jsou první myšlenky, které člověka po podobném incidentu napadají. Sněhová mlha pomalu opadá a spatřuji své parťáky, jak jsou durch mokří. Promočení, ale díky bohu zdraví.

img_3266

(Pokračování textu…)

#18. výzva – Rumunsko. Výsadek do neznáma (nedokončená výzva)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Minulý víkend jsem pod záštitou Expedition clubu pořádal výsadek. Princip je jednoduchý – nejdříve chudáky účastníky oberu o věci, pak jim zavážu oči a vypustím je s tajuplnou obálkou do neznáma, kde se musí po dobu 24 hodin sžít s domorodcema, plnit obodované úkoly a dostat se na místo srazu. No a zatímco se naši milí účastníci trápí uprostřed divočiny, já si jdu zaběhat po horách.

img_2801

(Pokračování textu…)

#18. výzva – Bosna. Z deště pod okap (neuskutečněná výzva)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Když spíte na výpravě ve stanu a přijde v průběhu noci bouřka, máte dvě možnosti. Buď si nasadíte do uší špunty, hrajete mrtvýho brouka a nemyslíte na to, že nespíte na zrovna ideálním místě. Nebo si počkáte na vhodné okénko, až blesky nebudou lítat v bezprostřední blízkosti a se všemi účastníky se nahrnete do Faradyovy klece v podobě auta. Ať už si hrajete na tvrďáka nebo berete do zaječích, o kvalitním spánku nemůže být řeč. Problém nastává ve chvíli, kdy chcete vstávat ve 4:00 ráno a uběhnout ultramaraton.

img_2662

(Pokračování textu…)