#14. Švýcarsko, #15. Itálie, #16. Francie a #17. Lichtenštejnsko. Na skok v ráji

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Masiv Mont Blanc. Jedno z největších epicenter skialpinistické, horolezecké a ultra trailové historie. Místo vyprávějící neskutečné příběhy lidí, kteří se snaží o nemožné a posouvají hranice lidských možností. Každoročně se tu poslední týden v srpnu sjíždějí špičkoví běžci z celého světa za jediným účelem. Postavit se na start nejslavnějšího horského ultramaratonu, Ultra-Trail du Mont-Blancu (UTMB). Letos je to počtvrté, kdy se sem vracím a podruhé, kdy nezávodím. To ovšem neznamená, že si hodlám válet šunky… ba naopak!

svacj

(Pokračování textu…)

#13. výzva – Česká republika. Návrat ke kořenům

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Jedny z mých prvních dětských vzpomínek mají své kořeny v Krušných horách, konkrétně v obci jménem Bublava, kde moji prarodiče postavili před více než 40 lety chalupu. Jako děcko jsem zde trávil skoro každý víkend a právě zde jsem začal projevovat svůj první zájem o sport. Se ségrou, bratrancem a sestřenicí jsme zde pravidelně hrávali hru „Na Čechy a na Němce“ (kombinace hry na babu a na schovávanou, to víte – Sudety 🙂 ), naučil jsem se zde ve 3 letech lyžovat a také mi dědeček ukázal, jak pracovat se dřevem. Moc rád se zde vracím. Ostatně čím více člověk cestuje, tím intenzivněji si uvědomuje, jak že to tu máme u nás v české kotlině krásné… 

img_2262

(Pokračování textu…)

#12. výzva – Norsko. Na sever od slunce

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

„Sakra, tak tohle není zrovna ideální situace,“ kopu nohou do torza pneumatiky a s úsměvem na tváři hledím na překvapené účastníky naší výpravy. Za posledních pár týdnů jsem prasklou pneumatiku měnil asi třikrát, takže si z toho nedělám příliš těžkou hlavu. Úsměv mi však tuhne ve chvíli, kdy v kufru nenalézáme speciální klíč na odejmutí rezervy. Jakoby nestačilo, že jsme hned první den čekali na letišti na ztracené zavazadlo a cestou na Halti se stali obětí zhruba tak miliardy komárů. Smůla se nám evidentně lepí na paty a aby toho nebylo málo, tak začíná pršet. Takový normální den na severu Norska…

img_1971

(Pokračování textu…)

#11. výzva – Kyrgyzstán. Trek k ledovci Inylček

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Uprostřed hor potkáváme zhruba padesátiletého pasáčka koz. Zubí se na nás už z dálky, takže se s ním okamžitě pouštíme do řeči. Důležitě mácháme rukama a uplatňujeme hrstku ruských slovíček, které jsme pochytili cestou. Bavíme se o tom, že tady v pohoří Ťan-šan (6. největšího pohoří světa) bývá v zimě až -50°C a že se lidé z jurt musí přesouvat i s dobytkem do nížiny, aby neumrzli. Také nám říká, že bojoval v sovětsko – afgánské válce jako pilot vrtulníku a vyhrnuje si rukávy, pod kterými se ukrývají mohutné jizvy. Zvláštní setkání. I když pořád lepší, než když nám před pár dny jeden starý Kyrgyzstánec hrdě oznamoval, že ví kde je Česko(slovensko), protože nás prý v roce 1968 osvobozoval…

2017-07-20_canon-powershot-g1-x_62352

(Pokračování textu…)

#10. výzva – Slovensko. Srdeční záležitost

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Pokud mají Slováci něco opravdu krásného, tak to jsou ženy a hory. Mou nejoblíbenější slovenskou destinací je jednoznačně Malá Fatra. Najdete tu úplně všechno. Technické a exponované úseky, strmá stoupání, běhavé hřebeny, živoucí lesy… Fatra si vás dokáže podmanit svou neskutečnou pestrostí a zároveň i surovostí. Průměrně tu nastoupáte jeden vertikální kilometr na deseti vzdálenostních a právě vysoké převýšení činí z tohoto překrásného koutu Slovenska pro mě tak lákavé prostředí.

img_1337

(Pokračování textu…)

#9. výzva – Makedonie. Noční dobrodružství krajinou Šar – planinskou

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

„Možná bych se měl jít konečně naočkovat proti vzteklině,“ bleskne mi hlavou ve chvíli, kdy pár desítek metrů ode mě zuřivě štěká smečka pasteveckých Šarplaninců. Více než 40-ti kilogramová hovada se netváří zrovna vesele, že jim probíhám přes jejich území a ohrožuji celistvost ovčího stáda. Vlastně můžu být rád, že se tu i s ovečkami vůbec pohybují. V roce 2000 došlo totiž ke konfliktu mezi Makedonci a Albánci a část Šar planiny (kde se zrovna nacházím) byla zaminována. A právě všudepřítomné ovečky se postaraly o to, že už je oblast od min vyčištěná…

img_1166

(Pokračování textu…)

#8. výzva – Polsko. Tatry tak trochu jinak

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Když jsem začínal s projektem Ultra 26, stanovil jsem si jednu mimo sportovní podmínku. Rozhodl jsem se udělat maximum pro to, abych letos dostudoval vysokou školu. Ve školní lavici jsem tvrdl bezmála 20 let a začal jsem si uvědomovat, jak ve mně studium ničí kreativitu a dravost. Také jsem chtěl školu dokončit co nejdříve už jen kvůli rodině, která mě odjakživa podporuje. Nalijme si čistého vína – ve 26 letech je nejvyšší čas postavit se na vlastní nohy a osamostatnit se.
Tak a je to tu. Dva měsíce jsem kvůli psaní diplomky a učením se na státnice prakticky nevylezl z bytu a výsledkem je titul inženýra z ústavu soudního inženýrství na VUT v Brně. Po dvou dnech oslav a systematické otravy alkoholem jsem se rozhodl sbalit si svých pár švestek a vyrazit do Polských Tater zregenerovat svou zdegenerovanou duši a probudit své zakrnělé tělo.

dav

(Pokračování textu…)

#8. výzva – Moldavsko. Na východ od ráje (nezrealizovaná výzva)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

V neděli o půlnoci jsem se vrátil z desetidenní výpravy po Ukrajině, Moldavku, Podněstří a Rumunsku. Jednalo se o akci Expedition clubu, na kterou jsem jel jako průvodce. Za necelé dva týdny jsme například projeli si jednu z nejkrásnějších silnic Evropy (Fagarašská magistrála), navštívili podněsterský nevěstinec, zažili párty na disco lodi, vylezli na nejvyšší horu Ukrajiny a také přežili pokus o otravu alkoholem. Jednalo se o hodně intenzivní akci, při které jsme najezdili 4 000 km a spali sotva pár hodin za den. Avizovaná běžecká výzva se nakonec nekonala. Zkrátka a dobře byl program natolik natřískaný, že jsem nebyl schopný odpojit se od účastníků na cca 7 hodin a zaběhnout si další ultra. Do jisté míry za to mohou problémy s autem (celkem 3 defekty) a také má nedostatečná příprava.  Nicméně jsem si užil parádní výpravu se super lidmi. Jedna z účastnic – Lenka Pazourková nám dokonce vedla deníček a tady si ho můžete prohlédnout 🙂

img_2019 (Pokračování textu…)

#7. výzva – Německo. Ticho před bouří

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Vzhledem k tomu, že za týden odevzdávám diplomku a za měsíc státnicuji, nezbývá mi na nějaké větší cestování příliš času. Na druhou stranu trénuji posledních 5 týdnů jako drak a v průměru překonávám hranici 100 kilometrů za týden. Řekl jsem si tedy, že bych měl naběhané kilometry zužitkovat a vzhledem k úspoře času si vzít auto, zajet z domova (Sokolov) kousek „za čáru“ a odběhnout si v německé části Krušných hor svou další výzvu. A jelikož jsem celkem ve formě, bylo by fajn tam bouchnout něco krapet delšího… 🙂

22-8-_nem

(Pokračování textu…)

#6. výzva – Rakousko. Mrazivé velikonoční dobrodružství

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Říct mi někdo koncem března, že za měsíc nakydá na horách půl metru sněhu, budu silně pochybovat o jeho duševním zdraví. Začátek jara s rekordně vysokými teplotami nás sympaticky namlsal a tajně jsem doufal, že se konečně dočkáme slunečných Velikonoc. Společně s mým spolubydlícím Vojtou Bořilem jsme měli původně naplánovaný výlet na nejvyšší horu Německa – Zugspitze (2962 m), nicméně jsme několik týdnů před akcí střízlivě usoudili, že se nám nechce plavat po prsa ve sněhu a že raději vsadíme na jistotu. A ideální jistotou bylo v tomto případě rakouského pohoří Rax, ležící zhruba hodinu jízdy autem od Vídně.

22-4-17_rak

(Pokračování textu…)