#1. výzva – Maďarsko. Když musíš, tak musíš!

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Když mi byly 4 roky, zemřel mi můj dědeček. V paměti mi utkvěl jako milý pán s hlubokým hlasem, jenž mi jednoho krásného dne daroval angličáka. Odjakživa mě mrzelo, že jsem neměl tu čest ho více poznat a udělalo mi radost, když mi babička dala nahlédnout do jeho cestovatelských deníků.
Jedná se o několik tlustých bloků obsahující kreslené mapy, fotografie a ručně psané zápisky dokumentující dovolené mých prarodičů. V touze za poznáním charakteru mého dědečka jsem strávil hodiny a hodiny pročítáním deníků obsahujících záznamy nejen o lásce k cestování, ale také o boji s rakovinou, které nakonec podlehl. Vzpomínám si, jak se mi na tom všem nejvíce líbila upřímnost a lehkost, s níž uměl vše pečlivě popsat. Řekl jsem si, že pokud jednou budu cestovat, tak chci také psát tak bezprostředně a autenticky, jako on.

15-1-17_mad

(Pokračování textu…)

#1. výzva – Maďarsko (Budapešť) – plánování

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Když se řekne Maďarsko, okamžitě se mi vybaví sousloví krční choroba. Nemějte mi to za zlé, ale maďarština mi v uších zní jako jazyk založený na lokopedické dysfunkci (nic takového neexistuje, jen to zní sofistikovaně). Nicméně nechci být přehnaně negativní a jedním dechcem dodávám, že se jedná o gastronomický ráj spojený se stovkami luxusních termálních pramenů. Po první neúspěšné výzvě na Ukrajině jsem se tedy rozhodl pokračovat právě zde a užít si krásu jednoho z největších měst EU.

13-1-17_bud

(Pokračování textu…)