#20. výzva – Chorvatsko. Ze zimy do jara a zase zpět

Posted on 2 komentářePosted in Výzvy

To si takhle běžíte po lesní cestě, kolem sebe máte půl metru sněhu a zničeho nic se před vámi objeví medvědí stopy. Chvíli stojíte na místě, v duchu vyhlašujete hnědý poplach a když se zase rozběhnete, neustále máte pocit, že vás „něco“ sleduje. Těžko uvěřit, že se nacházím v Chorvatsku kousek od mořského pobřeží, kde se ještě před pár týdny vyvalovalo tisíce Čechů v plavkách s lahváčem v ruce. Nikdy jsem moc na medvědy nevěřil, ale asi začnu! 😀

img_0140

(Pokračování textu…)

#18. a #19. výzva – Nepál a Spojené arabské emiráty (Dhaulagiri trek 2017)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Slyšeli jste někdy padat lavinu? Děsivý zvuk připomínající průjezd nákladního vlaku se hromově nese krajinou a přesvědčivě prezentuje svou paralyzující sílu. Je úplně jedno, že se nacházíte na bezpečném místě a celou situaci sledujete hezky zpovzdálí. Když vidíte ohromnou masu sněhu valící se ze svahu dolů, běhá člověku mráz po zádech a zatajujete se dech. V noci je situace ještě nepříjemnější. Ležíte ve stanu zabaleni v teplém spacáku a z nočního bdění vás vytrhne pocit, že na vás padá dům. Problém nastává ve chvíli, kdy se lavina (či sérak) utrhne v kopci nad vámi a vy nemáte dostatek času na situaci zareagovat. Kráčíte si například po jedné straně údolí a z protějšího úbočí se ozve rachot spojený s bílým oblakem dýmu. Nejdříve si říkáte, že je to daleko a že se nemáte čeho bát. Jenomže jakmile lavina dopadne do údolí a roztříští se o zem, rozpráší se široko daleko. Něž se s těžkými batohy stíháme schovat za některou z překážek, pociťujeme účinky tlakové vlny a během několika vteřin zažíváme bílou slepotu. Prudké ochlazení v kombinaci s nulovou viditelností a ledovou sprškou sněhových krystalků v člověku vyvolává pocit paniky. „Nezasáhl nikoho ze skupiny žádný úlomek? Jsou všichni v pořádku?“ to jsou první myšlenky, které člověka po podobném incidentu napadají. Sněhová mlha pomalu opadá a spatřuji své parťáky, jak jsou durch mokří. Promočení, ale díky bohu zdraví.

img_3266

(Pokračování textu…)

#18. výzva – Rumunsko. Výsadek do neznáma (nedokončená výzva)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Minulý víkend jsem pod záštitou Expedition clubu pořádal výsadek. Princip je jednoduchý – nejdříve chudáky účastníky oberu o věci, pak jim zavážu oči a vypustím je s tajuplnou obálkou do neznáma, kde se musí po dobu 24 hodin sžít s domorodcema, plnit obodované úkoly a dostat se na místo srazu. No a zatímco se naši milí účastníci trápí uprostřed divočiny, já si jdu zaběhat po horách.

img_2801

(Pokračování textu…)

#18. výzva – Bosna. Z deště pod okap (neuskutečněná výzva)

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Když spíte na výpravě ve stanu a přijde v průběhu noci bouřka, máte dvě možnosti. Buď si nasadíte do uší špunty, hrajete mrtvýho brouka a nemyslíte na to, že nespíte na zrovna ideálním místě. Nebo si počkáte na vhodné okénko, až blesky nebudou lítat v bezprostřední blízkosti a se všemi účastníky se nahrnete do Faradyovy klece v podobě auta. Ať už si hrajete na tvrďáka nebo berete do zaječích, o kvalitním spánku nemůže být řeč. Problém nastává ve chvíli, kdy chcete vstávat ve 4:00 ráno a uběhnout ultramaraton.

img_2662

(Pokračování textu…)

#14. Švýcarsko, #15. Itálie, #16. Francie a #17. Lichtenštejnsko. Na skok v ráji

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Masiv Mont Blanc. Jedno z největších epicenter skialpinistické, horolezecké a ultra trailové historie. Místo vyprávějící neskutečné příběhy lidí, kteří se snaží o nemožné a posouvají hranice lidských možností. Každoročně se tu poslední týden v srpnu sjíždějí špičkoví běžci z celého světa za jediným účelem. Postavit se na start nejslavnějšího horského ultramaratonu, Ultra-Trail du Mont-Blancu (UTMB). Letos je to počtvrté, kdy se sem vracím a podruhé, kdy nezávodím. To ovšem neznamená, že si hodlám válet šunky… ba naopak!

svacj

(Pokračování textu…)

#13. výzva – Česká republika. Návrat ke kořenům

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Jedny z mých prvních dětských vzpomínek mají své kořeny v Krušných horách, konkrétně v obci jménem Bublava, kde moji prarodiče postavili před více než 40 lety chalupu. Jako děcko jsem zde trávil skoro každý víkend a právě zde jsem začal projevovat svůj první zájem o sport. Se ségrou, bratrancem a sestřenicí jsme zde pravidelně hrávali hru „Na Čechy a na Němce“ (kombinace hry na babu a na schovávanou, to víte – Sudety 🙂 ), naučil jsem se zde ve 3 letech lyžovat a také mi dědeček ukázal, jak pracovat se dřevem. Moc rád se zde vracím. Ostatně čím více člověk cestuje, tím intenzivněji si uvědomuje, jak že to tu máme u nás v české kotlině krásné… 

img_2262

(Pokračování textu…)

#12. výzva – Norsko. Na sever od slunce

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

„Sakra, tak tohle není zrovna ideální situace,“ kopu nohou do torza pneumatiky a s úsměvem na tváři hledím na překvapené účastníky naší výpravy. Za posledních pár týdnů jsem prasklou pneumatiku měnil asi třikrát, takže si z toho nedělám příliš těžkou hlavu. Úsměv mi však tuhne ve chvíli, kdy v kufru nenalézáme speciální klíč na odejmutí rezervy. Jakoby nestačilo, že jsme hned první den čekali na letišti na ztracené zavazadlo a cestou na Halti se stali obětí zhruba tak miliardy komárů. Smůla se nám evidentně lepí na paty a aby toho nebylo málo, tak začíná pršet. Takový normální den na severu Norska…

img_1971

(Pokračování textu…)

#11. výzva – Kyrgyzstán. Trek k ledovci Inylček

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Uprostřed hor potkáváme zhruba padesátiletého pasáčka koz. Zubí se na nás už z dálky, takže se s ním okamžitě pouštíme do řeči. Důležitě mácháme rukama a uplatňujeme hrstku ruských slovíček, které jsme pochytili cestou. Bavíme se o tom, že tady v pohoří Ťan-šan (6. největšího pohoří světa) bývá v zimě až -50°C a že se lidé z jurt musí přesouvat i s dobytkem do nížiny, aby neumrzli. Také nám říká, že bojoval v sovětsko – afgánské válce jako pilot vrtulníku a vyhrnuje si rukávy, pod kterými se ukrývají mohutné jizvy. Zvláštní setkání. I když pořád lepší, než když nám před pár dny jeden starý Kyrgyzstánec hrdě oznamoval, že ví kde je Česko(slovensko), protože nás prý v roce 1968 osvobozoval…

2017-07-20_canon-powershot-g1-x_62352

(Pokračování textu…)

#10. výzva – Slovensko. Srdeční záležitost

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

Pokud mají Slováci něco opravdu krásného, tak to jsou ženy a hory. Mou nejoblíbenější slovenskou destinací je jednoznačně Malá Fatra. Najdete tu úplně všechno. Technické a exponované úseky, strmá stoupání, běhavé hřebeny, živoucí lesy… Fatra si vás dokáže podmanit svou neskutečnou pestrostí a zároveň i surovostí. Průměrně tu nastoupáte jeden vertikální kilometr na deseti vzdálenostních a právě vysoké převýšení činí z tohoto překrásného koutu Slovenska pro mě tak lákavé prostředí.

img_1337

(Pokračování textu…)

#9. výzva – Makedonie. Noční dobrodružství krajinou Šar – planinskou

Posted on Leave a commentPosted in Výzvy

„Možná bych se měl jít konečně naočkovat proti vzteklině,“ bleskne mi hlavou ve chvíli, kdy pár desítek metrů ode mě zuřivě štěká smečka pasteveckých Šarplaninců. Více než 40-ti kilogramová hovada se netváří zrovna vesele, že jim probíhám přes jejich území a ohrožuji celistvost ovčího stáda. Vlastně můžu být rád, že se tu i s ovečkami vůbec pohybují. V roce 2000 došlo totiž ke konfliktu mezi Makedonci a Albánci a část Šar planiny (kde se zrovna nacházím) byla zaminována. A právě všudepřítomné ovečky se postaraly o to, že už je oblast od min vyčištěná…

img_1166

(Pokračování textu…)